Čtvrtek, 23 Červen 2011 14:07 Aktualizováno Úterý, 28 Červen 2011 08:26
V měsíci červnu jezdí 3. třídy na školu v přírodě. Ta letošní byla v rekreačním areálu Kamínka. Děti se celý týden učily samostatnosti a zvládly to na jedničku. Není pro ně jednoduché si nachystat oblečení na další den, uklidit chatku a nemít vedle sebe maminku, která je neustále pobízí, chystá věci a má vše pod dohledem a kontrolou. Nezůstaly ani jedny opuštěné ponožky, kalhoty a botasky, které by čekaly, kdo si je přibalí do kufru. Svoje věci měly vždy pořádku.
Netvrdíme, že večer, když děti ulehly do spacích pytlů a nad chatkami vládla hvězdná temná noc, netekly po tvářích slzičky vzpomínek na rodiče. S pohlazením na dobrou noc vždy zmizely a rozplynuly se ve snách.
A ráno tu byl zase nový den a jiné aktivity, kde nebylo času na stesky po domově. Jídlo bylo přímo vynikající a porce se nedala sníst. Domů se dětem vůbec nechtělo, vždyť po nich zůstaly v lese opuštěné domečky pro Robinsona a dárečky pro jeho přítele Pátka. Museli jsme opustit i to báječné dětské hřiště s trampolínou, kde si děti hrály v každé volné chvilce.
Možná se tam zase vrátí jako osmáci, budou mít s sebou kolo a týden bude úplně jiný, ale stejněkrásný.
Postřehy dětí:
*Na škole v přírodě bylo moc pěkně. Hráli jsme různé hry. Jídlo bylo moc dobré. Jednoho dne jsme šli na rozhlednu, ale nedošli jsme tam, protože po cestě začalo pršet.
*…představovali jsme si to úplně jinak, že chatky budou větší…
*…nechtěli jsme jet domů, ale v pátek jsme se docela těšili…
*…byli jsme zvědaví na chatky. Nevěděli jsme, že tam bude tak hezké dětské hřiště. Zanedlouho jsme si na všechno zvykli.
*Nejvíc se nám líbilo stavění příbytku pro Robinsona.
*…představovala jsem si, že tam budou dvoupatrové postele a trefila jsem se. Byli tam i osmáci, bylo to pěkné překvapení.
*…mamka mně zavezla k Arkádě, moc jsem se těšila. Nastoupila jsem do autobusu a začalo se mi stýskat po mamce. Povídali jsme si přes okno a pak jsme vyjeli. Překonala jsem se a nebrečela jsem.